Marie Grusová

Marie Grusová

Nemohla po okupaci 1968 studovat, později jí komunisté znemožnili odstěhovat se s dětmi z jedovatého Ústí nad Labem. Po sametové revoluci vystudovala čtyři vysoké školy a přesídlila do vytouženého Jičína.

Autorský tým: Zuzana Berná, Elen Fejfarová, Anna Hakenová, Barbora Matoušová, Mikuláš Mázor, Pavlína Mlejnecká a Adéla Voborníková
Pedagogické vedení: Mgr. Jitka Víchová
Škola: ZŠ 17. listopadu, Jičín

„Kromě intelektuálů, které tam stát nahnal, vysokoškoláky, také tam žili tzv. zlatokopové. Ti vybydleli baráky po Němcích. Město bylo pořád pod kouřem z chemiček, bourala se stará zástavba. Bylo mi třicet a říkala jsem si, že život mám, nedá se to říct jinak, v hajzlu. Jsem tu svázaná, nemůžu nic říct, nemůžu nic dělat, nemůžu se hnout.“

Životopis

Scénář k rozhlasové reportáži

Rozhlasová reportáž

Workshop Jak natočit pamětníka
Práce na prezentaci
Na návštěvě u paní Grusové
Místo nahrávání vzpomínek
V Českém rozhlase Hradec Králové
Roční Marie s maminkou
Týdenní jesle
Mateřská škola v Bílině
Marie se svým bratrem Zdeňkem
Marie ve třídě
Základní škola v Litoměřicích
Marie na spartakiádě
Marie jako pionýrka
Marie v prvomájovém průvodu
Rodinný automobil Spartak
Otec na své zahrádce
Maturitní foto z roku 1973
Znečištěné ovzduší v Ústí nad Labem
Marie se svými syny na návštěvě v Jičíně
Promoce na UJEP v Ústí nad Labem