Pavel Papazov

Příběh chlapce, který v srpnu 1968 pozoroval projíždějící okupační tanky. Byl také svědkem střelby u budovy Československého rozhlasu v Praze, při které byl zasažen jeho spolužák ze školy. Na jeho vzpomínky s mrazivou aktuálností navázal ve svém vyprávění ukrajinský chlapec Pavel Jevdokymenko, který nedávno před ruskou okupací se svojí rodinou utekl z Kyjeva a navštěvuje školu ve Mšeně u Mělníka.  

Autorský tým: Emma Antošová, Jan Patera, Albert Zloský
Pedagogické vedení: Mgr. Lukáš Burian
Škola: Základní škola Jaroslava Seiferta Mělník

Pavel Papazov: “Babička mě ráno vzbudila se slovy, že je válka. Vykoukl jsem z okna a viděl jsem, jak jedou vojska Varšavský smlouvy. Přes protest babičky jsem nasedl na kolo a jel jsem za kamaradáma do Líšova. Sedli jsme si před kostel a dívali jsme se na valící se tanky.” 

Pavel Jevdokymenko: „Ve čtvrtek ráno jsem se probudil a chtěl jsem jít do školy. Rodiče mi řekli, že je válka. Boj jsem neviděl, ale slyšel jsem výbuchy.“