Antonie Robová

Příběh ženy, která jako malá holka zažila v Kralupech válku. Pomáhala partyzánům, viděla transporty smrti a schovávala se před bombardováním.

Autorský tým: Jáchym Novák, Lucie Holotová, Veronika Veselá, Nicole Foltánová, Aneta Fajfrová, Radek Krejný
Pedagogické vedení: Mgr. Marcela Antonínová
Škola: Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník

„Transporty smrti“ – , to byly dobytčáky, uzavřené vozy, v tom vezli ty lidi. Oni prostrkovali mřížkami hubeňoučké ručičky, jestli jim někdo něco podá. Na nádraží bylo tolik lidí. Měli kůrky po kapsách,  kus brambor, ale nemohli jim to dát. Oni by je Němci postříleli. Tak využili nás děti.  My se protáhneme všude, jsme drzí a neuvědomujeme si nebezpečí. Podlezli jsme tam k vagonům spodem druhou stranou od Hrombaby. Bylo to vysoko. Tak jsme si lezli vzájemně na ramena, nebo jsme jim to jídlo házeli. Jednou tam byl mladý německý voják, v podstatě ještě kluk. Jestli se zželel nás dětí, nebo jestli se mu zželeli ti chudáci v těch vagónech, to teda opravdu nevím. A nezastřelil nás. Prostě dělal, že nás nevidí.

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa