Libuše Němcová

Studentské práce 1
Video 0
Rozhlasové reportáže 1
Fotografie 36

Příběh ženy, která se přátelila s německými dětmi v Osečné. A přesto musela celá její rodina nakonec odejít do Mšena.

Autorský tým: Marie Podráská, Lucie Vašíčková, Leona Vejmelková, Veronika Zelenková
Pedagogické vedení: Mgr. Jiřina Trunková
Škola: Základní škola Mšeno, Boleslavská 360, 277 35 Mšeno

V Osečné, tam to bylo krásné. Tam jsem se přistěhovala v roce 1929, když mi byly čtyři roky. A do roku třicet tři to tam bylo s Němcema báječný. Až potom přišel Henlein a Hitler a už to nebylo ono. Henleinovci se rozlišovali, nosili bílé podkolenky, muži ty kalhoty, ty s takovým tím padacím mostem. Ženy měly dirndly. Tak se strašně odlišovali od nás. Oni se nás pak báli. Říkali – my s vámi nemůžeme mluvit, vy jste Češi. A prostě bylo po přátelství. Pak přišel přísnej režim, strašně přísnej.

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa