Jaromíra Jirků

Jaromíra Jirků

Jako studentka gymnázia zažila vpád okupačních vojsk v roce 1968 v Pelhřimově. Dědeček paní Jirků byl posledním hlásným na věži. Tamní věž je s její rodinou spjata celý život.

Autorský tým: Vojtěch Havel, Matyáš Slavětinský, Dominik Valenta a Štěpán Vácha
Pedagogické vedení: Mgr. Věra Havlová
Škola: SPŠ a SOU Pelhřimov

,,A protože můj táta byl takový akční a měl přístup na tu věž, tak věděl přesně, kdy na tom náměstí budeme.
Takže šel na tu věž a troubil hymnu a troubil písně Masarykovy, Ach Synku Synku a pak ještě troubil píseň Čechy Krásné Čechy mé.“

Životopis

Scénář k rozhlasové reportáži

Jaromíra Jirků: Rozhlasová reportáž

Mgr. Jaromíra Jirků
Rozhovor s paní Jirků, knihovna Pelhřimov
Příprava, otázky na paní Jirků
Soustředění při rozhovoru
Nahrávání v Jihlavě, Štěpán
Audio workshop Jihlava
Rozhlas Vysočina, s paní Šarounovou
Nahrávání v Jihlavě, Vojta a Matyáš
Vánoce 1956
Spartakiáda, Pelhřimov 1960
Milované divadlo, 2. ZŠ Pelhřimov 1967
Tanky, Pražská ulice, Pelhřimov 1968
Fotografie na OP
Svatba, Pelhřimov 1976
První působiště, Božejov 1979
Krasobruslařský oddíl, Sady Pelhřimov
S rodinou v Dolomitech 1997
S manželem a kamarády, Zadov