Zdeněk Koukal

Zdeněk Koukal

Vyučil se instalatérem, aby se nemusel učit nenáviděnou ruštinu

Autorský tým: Hana Churáčková, Marie Votočková
Pedagogické vedení: Bc. Gabriela Albertová
Škola: ZŠ Mendelova

„To bylo 22., 23. [srpna], mě maminka odvezla k babičce, protože potřebovala jet na Moravu pro bráchu a táta byl v práci. A babička, aby mě uhlídala, tak mě uvázala za nohu řemenem ke stolu, abych jí neutek. No a kluci z baráku, já jsem je znal, se šli podívat do vodárny na tanky. No a ten jeden už se nevrátil. A bylo mu patnáct let. Toho tam zastřelili.“

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa

Životopis

Zdeněk Koukal: Videoreportáž

()

Příprava scénáře
Stříhání videa
Pětiletý Zdeněk
Archivní portrét
Malý turista
Maminka pana Koukala
Někde v sadu (pan Koukal je ten největší)
Pan Koukal jako mladý
Pan Koukal jako voják (buď na vojnu jede, nebo se z ní vrací), 1975
Pan Koukal jako voják
Pan Koukal jako voják venku
Pan Koukal s babičkou, prababičkou a s bratrem
Pan Koukal s tatínkem
Pan Koukal se svou první láskou
Přijímač 1973
Přijímač – rub fotografie
Rande (uprostřed mladší sestra k hlídání)
Zdeněk školák
Zdeněk slaví své páté narozeniny