Josef Achrer

Josef Achrer

Malování bylo jeho největší vášní už od dětství. Z politických důvodů nebyl přijat na pražskou AVU ani UMPRUM. V létě 1989 pomáhá se svými kamarády bourat berlínskou zeď. Teprve po revoluci začíná jako malíř na volné noze a nyní jeho obrazy visí po celém světě.

Autorský tým: Emma Smetanová, Marie Jankovská, Marie Němcová
Pedagogické vedení: Mgr. Miloš Dlouhý
Škola: ZŠ Lupáčova

„Měl jsem partu kamarádů a kamarádek a nějak jsme se domluvili a že teda pojedeme. Já si pamatuju, že jsem si koupil krumpáč, kterej se mě pak hodil na chalupě. A vyrazili jsme do Berlína bourat zeď. “

Scénář k rozhlasové reportáži

Životopis

Josef Achrer: Rozhlasová reportáž

Pamětník
První instruktáž s editorem
Průběh nahrávání rozhovoru s pamětníkem
Příprava a závěrečný střih rozhovoru
Zaučení ostatních účastníků projektu
Společná fotografie s Josefem Achrerem
Náš pamětník po 10 letech dokončení střední školy, 1980-1980
Pan Josef Achrer v době komunistické normalizace, 1972
Pamětník v roce 1976 jako pracovník národního podniku Výstavnictví
Josef Achrer se svými přáteli v roce 1978