Marie Vítovcová

Příběh věčné optimistky

Autorský tým: Natálie Kaštovská a Eliška Zitová
Pedagogické vedení: Mgr. Kateřina Střelická
Škola: ZŠ Františky Plamínkové

Marie Vítovcová se narodila v roce 1928 v Praze do židovské rodiny. V roce 1942 byla s rodinou deportována do ghetta Terezín, následně pak do koncentračního tábora Osvětim. Konce války se dočkala v pracovním táboře v Německu.,,Potom přišel konec války. Vzpomínala jsem na to jako na to nejkrásnější, co mě v životě potkalo. Bylo jaro, stromy kvetly a my jsme šly a byly jsme volný. Jedna z nás někde ukradla takovej malej vozejček, my jsme si z nějakejch pytlů ušily baťohy a na ten vozejček jsme si je daly…. Přišla jsem domů, kde bydleli, my jsme jim říkali teto a strejdo, ale nebyli to naši příbuzní, ale známí mých rodičů. No tak jsem tam šla, zazvonila jsem a oni řekli: ,,Kde máš ty druhý?“ A to jsem opravdu začala brečet..“

Pamětnický příběh ve sbírce Paměť národa