Kolínsko (27. 6. 2022)

Čtyřlístek obcí a měst z regionu Kolínska: Cerhenice, Týnec nad Labem, Kolín a Starý Kolín se projektu Příběhy našich sousedů jaro 2022 účastnil v tomto složení poprvé.

Pro Cerhenice a Starý Kolín se jednalo o premiéru v projektu na druhou, Týnec nad Labem a Kolín již v předchozích ročnících zkušenosti sbírali a kvůli velkému ohlasu dětí i pedagogů se neváhali přihlásit i do tohoto běhu.

Celkem se zapojilo 26 žáků osmých a devátých tříd, pod vedením 6 pedagogů vytvořili 7 týmů, aby mapovali životní příběhy osob ze svého okolí. Zapojení žáci se na půl roku se stali orálními historiky, novináři, výtvarníky, dokumentaristy, rozhlasáky či filmaři, aby osudy pamětníků, které ovlivnila totalita, zaznamenali a převyprávěli pro další generace. Výstupy jejich prací najdete ZDE.

V pondělí 27. června se potom v krásném prostoru synagogy v Kolíně, přezdívaném Jeruzalém na Labi, konala závěrečná prezentace žákovských prací.

Sešli se tu s dětmi a pamětníky zástupci měst, Post Bellum, škol, pedagogové, rodiče, sponzoři i náhodní diváci. Z ženské galerie prezentace hodnotila tříčlenná porota, kterou tvořila pedagožka Tereza Cimrmannová, publicistka Lída Charvátová a historik Jan Červinka. Nad nezávislým a spravedlivým hodnocením bděl Golem. Víte, že ho najdete právě v kolínské synagoze?

Odpolednem provázela Hanka Kniežová. Díky ní jsme se dozvěděli, že synagoga v jidiš znamená šul, tedy školu a je tedy příznačné, že se závěrečné prezentace žákovských prací konají právě tady. Své životní osudy dětem navíc vyprávěli pamětníci převážně z řad bývalých pedagogů.

Po úvodním slově starosty Cerhenic Marka Semeráda, mimochodem i on je bývalým učitelem, a proslovu vedoucí projektu Příběhy našich sousedů z pořádající společnosti Post Bellum Veroniky Stehlíkové, jsme v naplněné synagoze sledovali jednotlivá představení pamětníků soutěžními žákovskými týmy.

Alexander Tatár a Matěj Škramovský ze ZŠ Mnichovická v Kolíně nás přenesli do pár desítek let vzdálené budoucnosti, kdy jako rozhlasoví reportéři chystali pořad ke stému výročí sametové revoluce. Věřím, že v roce 2089 skutečně někdo z rozhlasového archivu vytáhne příběh jejich pamětníka Jiřího Dohnala, undergroundového hudebníka a stávkujícího studenta. My jsme ale měli to štěstí ho potkat osobně a navíc slyšet a vidět jeho vystoupení na indický hudební nástroj sitár.

To, že hrdinství může spočívat i v obyčejné lidskosti, nám ve své prezentaci příběhu Zdeňky Lukáčové přiblížily Rozálie Steklá, Karolína Jechová a Viola Raková ze Základní školy Lipanská. Zdánlivá maličkost, připomíná ale poselství filosofů Levinase a Patočky, nabádá v dnešní době, kdy válku máme na dosah ruky, k tomu, abychom viděli a vnímali každého člověka jako lidskou bytost.

Když na pódium vstoupili Petr Hladík, Adéla Chloupková, Anežka Holá a Vojta Landa, tedy čtveřice deváťáků ze ZŠ Ovčárecká z Kolína, nečekali jsme, že nás při své prezentaci i pěkně vyděsí. Život paní Věry Davidové byl ovlivněn mnoha dějinnými zvraty a pořádně dramatické bylo i to, jak ho tato kreativní čtyřka z Kolína představila.

To, že životní poslání pedagoga s sebou přináší mnohá životní úskalí a znamená útrapy i zdravotní komplikace a to i tehdy, když jste ředitelem, navíc takovým, který vybuduje prestižní hotelovou školu v Poděbradech, jsme se dozvěděli díky cerhenickým osmákům Adéle Jandové, Matěji Dvořákovi, Anetě Černochové a Adamovi Baštovi. Ti za zvuků skladby Stříbrný měsíc hovořili o Františku Růžičkovi. Když recitací básně předávali jeho životní poselství, slzy v očích se neleskly jen panu Růžičkovi sedícímu v první řadě, ale nám všem.

Adéla Pudlová, Vojtěch Přerovský a Adéla Chadrabová ze ZŠ Lipanská z Kolína představili vzpomínání další bývalé učitelky. Eva Kubíčková na vlastní kůži prožila konec druhé světové války a ví, jaký strach pociťuje malé dítě, které musí být neustále připravené utéct do bezpečí.

Tým žákyň osmého ročníku ze Základní školy Týnec nad Labem se proměnil na týnecké zastupitele a jednomyslně zvolil spolu s diváky v synagoze čestnou občankou pamětnici a pedagožku paní Ljubu Loudilovou. Nejen Karolína Nekolová, Mariana Jarešová, Vanessa Hladíková, Rozálie Šandová a Veronika Pačesová byly fascinovány jejím životním příběhem a laskavostí, kterou kolem sebe šíří.

Závěr patřil týmu ze Starého Kolína. Ačkoliv jsme Davida Roma, Anežku Kratochvílovou, Adélu Horákovou, Kateřinu Horynovou a Vojtu Maňáka poslouchali jen ze záznamu prezentace promítané na plátno, bylo nám všem jasné, že Růžena Pechmanová, ta usměvavá drobná dáma v první řadě, která celý život učila a věnovala se dětem, se jen tak něčeho nelekne. Škoda, že na rozdíl od osmáků ze Starého Kolína nemůžeme ochutnat ty její vyhlášené buchty, se kterými vyhrává místní sousedskou soutěž.

Zatímco se radila porota, jejíž úlohu v tak vyrovnané soutěži, jí nikdo nezáviděl, koordinátorka Příběhů našich sousedů Kolínsko Marie Brabcová pozvala na pódium pedagogy, kteří se zapojeným žákům nad rámec běžné školní výuky věnovali. Alena Holá, Monika Smočková, David Kupr, Jan Chvojka, Jaromír Matějíček a Irena Pánková si zaslouží náš respekt. Umějí děti nadchnout, jsou jim vzorem a partnery.

Po posledních tónech skladby interpretované Jiřím Dohnalem na sitár už na pódium přichází porota a předává Veronice Stehlíkové své rozhodnutí.

Vítězný je každý tým, už jen tím, co všechno zvládl. Na stupních vítězů jsou ale jen tři místa. To bronzové obsadili kluci ze ZŠ Mnichovická s audio příběhem Jiřího Dohnala, animované video se vzpomínkou Ljuby Loudilové zpracované osmačkami z Týnce obsadilo druhé místo a ze zlata se raduje čtveřice deváťáků ZŠ Ovčárecká z Kolína s životním příběhem paní Věry Davidové.

Po potlesku, gratulacích a předání cen, se všichni přesouvají do venkovního prostoru před synagogou, kde čeká občerstvení a je čas si sdělit dojmy a být si sousedsky a lidsky blíž. Při takových rozhovorech přicházejí nápady na to, kterého souseda požádat, aby sdílel svůj příběh s dětmi v dalším běhu našeho projektu, protože právě ten jeho osud by neměl být zapomenut.