Královéhradecký kraj (prosinec 2020)

Závěrečnou prezentaci prací studentů Královéhradeckého kraje nahradil video dokument

V pondělí 16. března se v České republice vyhlašuje celostátní karanténa. Jedenáct týmů, v nich dvacet sedm studentek a devět studentů, dále čtyři pamětnice, sedm pamětníků, pět paní učitelek, čtyři páni učitelé a jedna koordinátorka zamačkávají slzu v oku. Celostátní karanténa dává tušit, že závěrečná prezentace projektu Příběhy našich sousedů pro Královéhradecký kraj, kterou již všichni nedočkavě a nervózně vyhlížejí a která se má uskutečnit 2. dubna v kině Bio Central, nebude.

Na završení své půlroční práce si tedy musí všichni ještě počkat. Slavností šat ukládají zpět do skříně a své naděje nově upínají k 14. říjnu čili k novému termínu závěrečné prezentace jejich projektu. 5. října a opětovné vyhlášení nouzového stavu dává tušit, že ani tento termín se slavnostní večer neuskuteční.

Tým porotců ve složení Šárka Kuchtová, Miroslav Tyč a Pavel Lehar posílá nakonec svá hodnocení na práci studentů emailem.

Konec listopadu, týmy zasedají ke svým počítačům a mobilům a každý zvlášť se v daném čase připojuje do hromadného online hovoru. Na obrazovce vyskakují známé tváře a my, ačkoliv online, konečně uzavíráme náš projekt, naši téměř roční práci.

Co se v projektu dařilo? Chtěli byste se ho zúčastnit ještě jednou? Štvalo vás na projektu něco? Ptá se koordinátorka a odpovědi studentek a studentů ukazují smysluplnost celého projektu.

„Díky projektu jsem se začala více zajímat o své prarodiče a zjišťovat, co zažili.“ „Máme novou adoptivní babičku.“ „Je skvělé vidět tu radost, že nám můžou vyprávět svůj příběh.“ „Při rozhovorech se svými prarodiči jdu teď více do hloubky.“

Poté následuje čtení hodnocení od porotců. Tato část je očekávána s lehkými obavami a nervozitou. Po dočtení však zaznívají věty:

„To jsme nečekali, že se to bude i někomu líbit.“ „Vážíme si, že si na nás našli čas a dali nám zpětnou vazbu, která nás posune dál.“ „Děkujeme.“

Konečnou částí všech hovoru jsou slova díků. Slova vděčné koordinátorky, že jsme to všichni dovedli do zdárného konce.

Poslední tečku na počátku prosince zajišťuje již kameraman Michal Homola, setkává se s týmy, natáčí jejich pozdravy pamětníkům a jejich zhodnocení projektu. Doma pak zasedá k počítači a stříhá a díky tomu se můžeme na náš naprosto specifický ročník projektu Příběhy našich sousedů podívat ve videodokumentu.

Děkujeme Královéhradeckému kraji za jeho finanční podporu. Čokoládovně Jordi´s a Laser game Hradec Králové za jejich dárky pro zapojené studenty a kinu Bio Central za podporu, která nakonec nemohla být využita.

Děkujeme všem studentkám a studentům za jejich práci a odhodlání projekt dokončit, všem paním učitelkám a pánům učitelům za jejich podporu, kterou týmům vrchovatě dávali, porotkyni a porotcům za jejich čas a profesionalitu při hodnocení všech výstupů a v neposlední řadě všem pamětnicím a pamětníkům za jejich ochotu vyprávět svůj příběh.

Vděčná koordinátorka, Eva Sajdlová