- Fotografie 16
- Video 4
- Audio 0
Malíř, který za socialismu studoval kybernetiku, spolupracovnice Václava Havla, ale i pamětnice únorového převratu a také řeckých uprchlíků v Československu. Takovým příběhům se ve svých reportážích věnovali studenti jednoho z pražských běhů Příběhy našich sousedů. V pátek 23. 6. je pak slavnostně odprezentovali ve Skautském institutu.
Týmy z Gymnázia Jana Keplera zpracovaly příběh Oldřicha Seluckého a Anny Freimannové. Oldřich Selucký studentům povídal o tom, jak během svých studií navštěvoval bytové semináře. „Dostal jsem se do několika seminářů, kde jsme dělali hlavně filozofii, ale diskutovalo se i o kultuře, poprvé jsem tam slyšel jména kulturních tvůrců, kteří nepasovali režimu,” prozradil.
Druhý tým z Keplerova gymnázia vyzpovídal Annu Freimannovou. Manželka divadelního režiséra Andreje Kroba studentům přiblížila, jak se s Havlovými scházeli na Hrádečku a jaké pro ni bylo v sedmdesátých letech pracovat v Divadle Na zábradlí. Po revoluci pamětnice dělala asistentku Olze Havlové a dodnes pracuje v Knihovně Václava Havla.
Týmy studentek z Gymnázia profesora Jana Patočky pamětníky hledaly mezi svými sousedy a příbuznými. Sexta si ke zpracování vybrala příběh babičky jedné ze studentek. Vlasta Wernerová ve svém vyprávění vzpomínala na únorový převrat 1948, protože se svými rodiči bydlela kousek od Staroměstského náměstí. Jejímu otci pak komunisté zabavili obchod a Vlasta Wernerová v dospělosti proti režimu bojovala přepisováním zakázaných knih.
Poslední a nejmladší skupinka z pražského běhu gymnázií si pro svůj projekt vybrala pamětnici Štefánii Chmelarovou. Ta v středočeských Tuklatech vzpomínala na dětství, které prožila na hranici se Slovenskem a dospívání v Jeseníku. Tam se také setkala s uprchlíky z Řecka, kteří byli v padesátých letech rozesetí po Československu kvůli řecké občanské válce.
Fotografie
