Ve čtvrtek 27. března 2025 se sjeli sousedé z Prahy-západ do zbrusu nové Sokolovny v Praze-Lysolajích, aby si vyslechli příběhy osmi pamětníků tak, jak je zpracovaly žákovské dokumentaristické týmy.

Celé slavnostní odpoledne skvěle zahájila moderátorka Anežka Petrová, která potom i dále akcí provázela. Úvodního slova se za zapojené obce ujali místostarosta města Roztoky Tomáš Novotný, starostka obce Velké Přílepy Kamila Handlová, starosta obce Horoměřice Luboš Langer a starosta městské části Praha-Suchdol Petr Hejl. Za Post Bellum promluvil provozní ředitel Jan Polouček. O hudební doprovod se postaral Mark Daniel Chládek.

Do projektu se zapojilo celkem osm žákovských týmů ze čtyř základních škol a jednoho gymnázia. Pod vedením svých učitelů zaznamenali pamětnická vyprávění žáci ze ZŠ Zdenky Braunerové (Roztoky), ZŠ Velké Přílepy, ZŠ Horoměřice, ZŠ Mikoláše Alše (Praha-Suchdol) a Gymnázia Hostivice.

Děti zpovídaly například výtvarnici Adrianu Skálovou, která díky italskému tatínkovi mohla strávit svůj život za Železnou oponou, přesto se však rozhodla vrátit do socialistického Československa na vysokou školu a již tu zůstala. Nyní žije v Suchdole a je významnou osobností tamního komunitního života. Výtvarnicí je i pamětnice z Roztok Zuzana Sléhová, která se kvůli kádrovému profilu žádný výtvarný obor nikdy nevystudovala, přesto s manželem založila úspěšné studio a své skleněné výrobky prodávala do galerií po celém světě. Další roztockou pamětnicí je Táňa Pekárková, která vzpomínala na své dětství na Barrandově, sledování StB po emigraci sestry i na události po revoluci, kdy pracovala jako asistentka premiéra Petra Pitharta. Zuzana SléhováTáňa Pekárková jsou v Roztokách spojeny se začátkem sdružení Roztoč, stejně tak Marie Bartulíková, která dětem vyprávěla o tom, jaké to bylo vyrůstat a studovat v období komunismu. Život za minulého režimu v Roztokách a okolí přiblížila dětem i nadšená sportovkyně Irena Pelcová. Tým z Horoměřic si za svého pamětníka zvolil porevolučního starostu Horoměřic Václava Káška, který jako voják z povolání v roce 1969 neuposlechl rozkaz ukončit hladovku na protest proti okupaci a strávil několik měsíců ve vězení na Pankráci. S vpádem vojsk Varšavské smlouvy jsou spojené i první vzpomínky Bohumila Kšány, pamětníka týmu z Hostivice. Ten jako malý jezdil s vojáky usídlenými nedaleko jeho bydliště „obchodovat“. Jejich podmínky byly tak nuzné, že by prý „za kus chleba vyměnili samopal“. Emil Murín se dostal do Velkých Přílep až ze Slovenska, z malé německo-slovenské vesničky. Přestože začátky nebyly vůbec jednoduché, podařilo se mu díky celoživotnímu heslu „komu se nelení, tomu se zelení“ vypracovat a zasloužit se mimo jiné o výstavbu zastávek metra Karlovo náměstí a Anděl.

Životní osudy pamětníků i vlastní práci posledního půlroku představily týmy před zraky plného sálu Sokolovny Praha-Lysolaje, kde vládla po celou dobu slavnostního odpoledne dobrá nálada a byla cítit sousedská pospolitost. To vše vytvářelo skvělé podmínky pro prezentování týmů a bylo to znát, všechny byly skvělé! Kromě zástupců obcí, učitelů, spolužáků, pamětníků, rodičů a přátel je celou dobu pozorovala porota, které hodnotila nejen rozhlasové a video reportáže, ale také jejich živá vystoupení. Odborná porota byla složená z novináře Roberta Oppelta z iDNES, historika Romana Hájka ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně a z paní učitelky Miluše Šíchové ze ZŠ Járy Cimrmana Lysolaje. Protože projekt byl v letošním roce nesoutěžní, porota nevybírala 3 nejlepší týmy, ale poskytla všem individuální zpětnou vazbu na jejich práci. Porotci chválili o sto šest, ale také neváhali poradit žákům, na čem by bylo dobré ještě zapracovat.

Všechny zúčastněné týmy si zaslouží ocenění za vynaložené úsilí, stejně jako jejich učitelky a učitelé, které jim poskytovali pomocnou ruku a projektem je provedli. Velké díky patří i pamětníkům, kteří žákům svěřili své životní příběhy a umožnili tak jednotlivým výstupům vůbec vzniknout.

Kromě slov díků a bouřlivého potlesku, kterým účastníky ocenilo publikum, dostali všichni výše jmenovaní i věcné dary od sponzorů projektu.

Za finanční a hmotné dary děkujeme těmto lokálním parterům: město Roztoky, obce Velké Přílepy, Horoměřice a MČ Praha-Suchdol, stavební firma Bláha, květinářství Flores, pekárna Fermento, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, Růžová kavárna, Papírnictví a hračky Roztoky, společnost Delpra, Powerprint a Kytky od Pepy.

Autorem fotografií je Daniela Dlabolová.