Helena Bartíková

Helena Bartíková

Po srpnu 1968 nemohla kvůli špatnému kádrovému profilu studovat vybranou školu a věnovat se vysněnému povolání. Dostala se ale do Prahy, k práci ve vydavatelství Supraphon a ocitla se v otevřeném antikomunistickém prostředí. V létě 1989 podepsala Několik vět.

Autorský tým: Sebastian Bartík, Hynek Hemola, Daniela Makowiec, Vojtěch Rais, Kryštof Slouka a Viktor Vlček
Pedagogické vedení: Mgr. Marek Lentvorský
Škola: ZŠ Kunice

„Co považuji za nejdůležitější moment přechodu z mládí do dospělosti? Situaci, která začala v srpnu 1968 a vyvrcholila v roce 1972. Tatínek se postavil velmi rezolutně proti okupaci a začal kolem sebe shromažďovat lidi a sám byl vůdčí osobností takového odporu v Humpolci kolem humpoleckých strojíren. Toto přesvědčení nesl i dál, když už v celé republice začala normalizace.“

Životopis

Helena Bartíková: Videoreportáž

()

Helena se sourozenci a rodiči, Humpolec, šedesátá léta
Maminka Marie
Tatínek Bohumil
Humpolecko, padesátá léta
Helena Bartíková s manželem (vpravo) a kamarádem, konec osmdesátých let v Praze
Helena (v druhé řadě druhá zleva) s rodinou kolem roku 2000
Helena Bartíková
Tým s Helenou Bartíkovou
Z natáčení s pamětnicí v Kunicích v březnu 2023
Náš štáb
Natáčíme školní medailonek
Helena Bartíková provádí tým skladem Supraphonu, duben 2023
Z natáčení v archivu Supraphonu
Supraphon, centrála. Ukázka práce digitalizace
Videoworkshop v Post Bellum