- Video 0
- Rozhlasové reportáže 1
- Fotografie 24
Totálně nasazen a za komunismu vyloučen ze studií latiny.
Autorský tým: Sára Babková, Eliška Hlaváčová, Eva Chlupáčová, Lucie Kočová, Vojtěch Infeld
Pedagogické vedení: Mgr. Denisa Šimonová
Škola: ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra
„Co se mi honilo hlavou, když jsem se o svém vyloučení dozvěděl? No, samozřejmě, že jsem si myslel, že mému odvolání vyhoví a budu studovat dál. No ale z toho jsem brzy vystřízlivěl.“
Pan Stanislav Hlava se narodil 22.prosince 1926 v Bozkově do zeměděleské rodiny.
Po studiu na obecné a měšťanské škole nastoupil na osmileté gymnáziu do Turnova, kde zažil zabrání Sudet. Do roku 1943 chodil na gymnázium, potom ho Němci zabrali jako lazaret. Musel tedy s ostatními studenty přesídlit na chlapeckou a dívčí měšťanku, kde v odpoledních hodinách probíhala výuka studentů gymnázia.
20. listopadu 1944 byl s ostatními studenty nasazen do „technische Nothilfe“, což byla pracovní četa. Pracoval v Havlíčkově Brodě na stavbě tunelu pro dvojkolejku.
Po válce, v roce 1946, odmaturoval a nastoupil na vysokou školu, na filozofickou fakultu obor latina a dějepis. V pátém ročníku, po státnicích z latiny, ho vyloučili. Až později se dozvěděl, z jaký byl důvod. O panu Hlavovi tehdy napsali: „jde o člověka nábožensky bigotně založeného a je znám svým reakčním smýšlením.“
Přihlásil se na pracovní úřad v Semilech, kde si z nabízených oborů vybral stavebnictví a půl roku pracoval jako pomocný dělník. Po dvou letech na vojně se stal plánovačem. Později si udělal tří letou stavební průmyslovku v Praze. Od té doby pracoval jako technik a stavbyvedoucí. Podílel se na 15 stavbách, včetně Rubínu a Krematoria v Semilech.
Do důchodu odešel 1. ledna 1987. I nadále ovšem pracoval. Dělala stavební dozor při stavbě cisteren pro naftu a benzin v ČSAD, zastával funkci starosty v Bozkově a také vyučoval němčinu na Gymnáziu Ivana Olbrachta v Semilech.
Přestože nemohl dostudovat vysokou školu, zajímal se i dále o historii. Pravidelně po několik let navštěvoval archiv v Bystré a později v Semilech a ze získaných informací napsal několik knih (Bozkouský přitrefuňky, Přehled obyvatel a domů obce Bozkov).